my

V tak krásné dny má člověk chuť hopsat, tančit, vyvádět, jančit a chodit do přírody. 

My máme kousek přírody nedaleko od domu. 

A líbí se nám tam čím dál víc. 

Dnešní procházka byla obzvlášť kouzelná.

Víc jsem ji totiž vnímala. Prožívala.

Nejen procházku, přírodu, ale i svou malou bohyni. ♥

Záviděla jsem ji její bezstarostné dětství (tedy 'starostné', ale tak nějak jinak), žasla nad moudrostí, dojímala se nad naivitou, obdivovala chuť do života, radovala se nad zvídavostí a chutí objevovat. 

Je tak čistá a nevinná.

... prostě se jen tak toulat, svobodně si myslet a poletovat.

Vracet se do minulosti a připomínat si, vzpomínat.

Plánovat si dalekou budoucnost, hledat řešení, omlouvat se, odpouštět.

Smát se se tančit.

Naslouchat větru, plašit bažanty, v korunách stromů hledat kukačky.

Sbírat mandelinky, stavět domečky mravencům, mluvit ke kytičkám.

Žít. Spolu. ♥

... a nakonec se nechat zahrabat. :-D