Stránky

čtvrtek 18. května 2017

my


V tak krásné dny má člověk chuť hopsat, tančit, vyvádět, jančit a chodit do přírody. 
My máme kousek přírody nedaleko od domu. 
A líbí se nám tam čím dál víc. 
Dnešní procházka byla obzvlášť kouzelná.


Víc jsem ji totiž vnímala. Prožívala.
Nejen procházku, přírodu, ale i svou malou bohyni. ♥


Záviděla jsem ji její bezstarostné dětství (tedy 'starostné', ale tak nějak jinak), žasla nad moudrostí, dojímala se nad naivitou, obdivovala chuť do života, radovala se nad zvídavostí a chutí objevovat. 




Je tak čistá a nevinná.




... prostě se jen tak toulat, svobodně si myslet a poletovat.
Vracet se do minulosti a připomínat si, vzpomínat.
Plánovat si dalekou budoucnost, hledat řešení, omlouvat se, odpouštět.
Smát se se tančit.
Naslouchat větru, plašit bažanty, v korunách stromů hledat kukačky.
Sbírat mandelinky, stavět domečky mravencům, mluvit ke kytičkám.
Žít. Spolu. ♥


... a nakonec se nechat zahrabat. :-D


Žádné komentáře:

Okomentovat

Mockrát děkuji za milý komentář! :)