Nic nekupujte. My nic nepotřebujeme. Kupte raději sobě. Máme všechno. Nic nechceme...
Však to znáte.
Každý rok je to stejné.
Ale mně to vlastně přijde hrozně milé a mám to ráda.
Je hezké, když si člověk žije ve svém vesmíru s vědomím, že má vše. :)
Ale vymýšlejte jim potom "něco" k Vánocům, že?
Miluju osobní dárky. Nadevše.
Mí prarodiče se konečně loňský rok dočkali lapačů snů.
Letos?
Tak třeba dědeček dostane tričko,
Tričko potřebuje každý.
Nebo ... minimálně nikoho neurazí.
To naše dokonce i pobaví. :)
Lili pradědečky a dědečky donedávna neuměla rozlišit.
Nedělala mezi nimi rozdíly. Oni se totiž jak na potvoru i stejně (nebo dost podobně) jmenují.
Když nám ale o některém vyprávěla, ztráceli jsme se.
A tak máme "dědu Milana co má kočičky a babičku Staňku", "dědu Milana co mi vozí ovocíčko" a dědu Miloše= "dědu Páva".
Můj dědeček totiž už roky umí dokonale napodobit páva.
Lili si díky tomu získal a získává dodnes.
A tak to má.
Letos dostane osobní triko se svým 'jménem'. :))
Na takové vlastoručně vyrobené tričko potřebujeme:
Tričko, barvy na textil, štětec, šikovné ručičky, utěrku, žehličku.
Páva jsme udělaly tak, že jsem Lili pomalovala ruku barvou na textil.
Tu potom obtiskla na tričko (místo kam tisknete/malujete by mělo být podložené papírem, aby se vám motiv nepropil i na zadní stranu trička).
... domalovala detaily,
a travičku, aby měl páv co zobat. :)
Po zaschnutí je potřeba motiv přes utěrku řádně zažehlit.
Voilá, originální dárek je na světě.
A dědeček má v čem spát. :)
Žádné komentáře:
Okomentovat
Mockrát děkuji za milý komentář! :)