šestipondělí

Spousta fotek, jen pár slov o tom, jak rychle to uteklo. ♥

Od prvního ulehnutí do postele je Lia ukázkový savec.

K prsu se sama připlazila a mám pocit, že až na noci, 

které tvrdě prospí, se ho ještě nepustila. :)

Naše šestinedělí bylo tedy prospané, prolenošené a projezené.

První tři dny, kdy Milý obstarával úřady, jsme se vlastně ani nehnuly z postele/ gauče. 

Já kvůli poranění nemohla. Lia prospala 23/24. 

Na programu byly jen všechny pohádky světa, lenošení a ... jídlo! :)

Den čtvrtý byl dnem, kdy jsem konečně mohla  (i musela)- ač obtížně- chodit.

Lia si tedy hned zkusila, jak super věc je šátek. 

Od toho dne je našim věrným společníkem.

Amelie vlastně ani jinak než v něm usnout/ spát neumí.

Šátek mi tak pomalu začíná přirůstat k tělu, ale já si to neuvěřitelně užívám! :)

Lilinka roli sestry přijala úplně úžasně.

Od prvního dne Amelii mazlí, chrání, hlídá.

Doma se ale trochu nudila.

Kino byla jasná volba. 

Byl to pro ní zážitek, o kterém mluví do dnes. :)

Její hlavička příchod Am přece jen nezpracovala úplně a ač se zdálo vše v pořádku, tělíčko dávalo jasné signály.

Několik dní po narození Lili bojovala s nachlazením, chvíli na to vysokými horečkami a celý maraton hrůzy zakončila zvracením.

Chtělo to čas a teď je vše úplně perfektní, dokonalé. 

Ona, má malá divoženka je dokonalá. ♥

... dokud se nebrání. :) 

Teplé dny jsme trávily na balkóně. ♥

První koupání v kyblíku.

Vlastně první koupel vůbec, si Amel dopřála až v devíti dnech.

Nechtěli jsme se loučit s její sladkou vůní a zatěžovat její tělíčko chlorem. ♥

Am má tři týdny a dostává svou první poštu.

Když tedy pomineme tu z pojišťovny- to má každej! :))

Děkujeme Bepanthenu za milé přivítání. ♥

Roste nám před očima. 

Jakože FAKT! Ona to FAKT umí!

Skóre?

Při narození vážila 2950 gramů.

Ve čtyřech dnech svého života 2990 gramů.

V necelých šesti týdnech se váha zastavila na čísle 4590 gramů, metr naměřil 53 centimetrů.

(Odhad centimetrů při narození máme 49 centimetrů- tak "báj oko".) 

Ano! Já jsem psala, že se prsa pouští jen v noci. 

Ne! Nekecala jsem. :))

Pořád se  ale vleze do velikosti 50, i když menší kousky opustily naši šatnu minulý týden.

A noc?

Maminky nespavců odpustí, (vím přesně, jak moc některé z vás naštvu- Lili dlouho nevěděla, co spánek je :)) , ale naše miminko za odměnu spí celou noc, přes den na nás kouká a baví nás svým přísným pohledem maximálně 3 hodiny. Ach. ♥

Myslím si, že sbírá síly na pořádnou neplechu. 

Hlavičku drží vlastně od narození, zvedá od třetího týdne, úplně s přehledem od týdne pátého. 

Sem tam nás už obdaruje úsměvem, ale nemá na ně moc času. 

Většinu svého bdění musí být totiž strašně vážná a důležitá. :) 

**♥♥♥**

týden

dva týdny

tři týdny

čtyři týdny

pět týdnů 

(teď už mi přijde děsně vtipná, tak dokumentuju zepředu :)))

Je úžasná.

Božská jako její starší sestřička.

Tolik se těším na její osobnost, která se zatím jeví jako naprosto pohodová. ♥

Šestinedělí a já?

(..už to píšu po třetí- u konce se mi vždy vypne noťas. Krám!)

Když si vzpomenu na prvních šest týdnů s Lilinkou, mám husí kůži.

Zvykání si na novou roli bylo těžké, Krásné, ale těžké.

Sžívání se s věčně plačícím miminkem ještě těžší. 

Neměla jsem tušení, co po mně to maličké chce, i když mi to pořád říkala.

"Chci Tebe, mámo! Nic víc nepotřebuji, jen Tebe."

Zpětně to celé beru jako cestu, kterou jsem si musela projít, abych přešla na tu správnou.

Lili byla má trpělivá a moudrá učitelka. A stále jí je.

Děkuji Ti.♥

Šestinedělí s Liou je jiné. 

Prostě pohoda.

Moc jsem chtěla sobě i jí dopřát šest týdnů úplného nicnedělání (nebo aspoň takového, jakého je možné dosáhnout s novorozencem a skoro tříletým dítětem) a klidu.

Brzy jsem ale přišla na to, že nejsem správný tip pro šestinedělí a už třetí den v posteli jsem málem lozila po zdi.

Prahla jsem minimálně po společnosti, kterou jsem měla díky kamarádce. Uf! (Díky za ty obědy, zasloužíš půl království. :))

Sem-tam bylo nutné vylézt na hřiště, krátkou a HODNĚ pomalou procházku.

Takové dny jsem odpadávala jak po obědě, tak už v devět večer, ale ano, stálo mi to za to. 

Být doma? Dobrá, ale PROSÍM, přijďte někdo! :))

Miminko nám krásně jí, spí, Lili se srovnala, mám čas na obě holčičky i něco navíc zvládnu- vše se zdá být naprosto dokonalé. Vlastně i je.  

Až na špatně hojící se poranění. Malé, ale šikovné.

Milé dámy, zahoďte dubovou kůru a uctívejte levandulový EO. To je teprve matroš! :))

Po třech týdnech se mi konečně uleví a my se můžeme od vany (kam jsem chodila celé tři týdny čůrat) vzdálit na dýl. :)

Hurá na srazy, pomaličku zpět k práci, na workshop barefoot bot, dětská hřiště, k dědovi, farmářské trhy, ...

Já vím, nůďo, ale já já jsem FAKT chtěla klidné šestinedělí. :) 

♥♥♥