Bylo to někdy 11.9. 2014, kdy jsem stavěla náš oblíbený komín, zvedla oči a uviděla její první krůček, který se odhodlala udělat proto, aby odrazila kočárek s medvídkem. ( rok a 3 týdny )
Dnes je 7.10, 2014 a já mohu napsat, že máme doma téměř stoprocentního chodce.
Stoprocentního doma. Při honu za potravou ji totiž nic nezastaví.
Venku, v divočině, máme padesátiprocentního badatele a průzkumníka, takže krůčky a skoky Lili prokládá zkoumáním všeho, čímž ztrácí nad nožkami kontrolu a padá častěji, než by sama chtěla.
Napínala nás téměř měsíc. A já jsem vlastně hrozně ráda.
Myslím, že rychlejší přechod ze čtyř na dvě bych tak snadno nezvládla. :)
Dostali jsme tedy se do stádia, kdy je nadlidským úkolem dostat se někam včas, nasnídat se jinde, než mimo domov, přijít někam čisté ( i když je náš cíl vzdálen 5 minut ) , pohybovat se po obchodech bez povšimnutí ( kam se hne, všechno lítá ) nebo si domů nepřinést hrsti trávy, kamení a listí ( myslím, že bude sysel- po mamince) ...
Nicméně, na tohle krásné období jsem se moc těšila a netrpělivě jej vyhlížela.
Přišlo, a já Tě, holčičko, vítám mezi dvounohými , jsem na Tebe ohromně pyšná a přeji Ti, aby Tvé kroky byly pouze úspěšné, jako doposud. ♥
Přišlo, a já Tě, holčičko, vítám mezi dvounohými , jsem na Tebe ohromně pyšná a přeji Ti, aby Tvé kroky byly pouze úspěšné, jako doposud. ♥
Žádné komentáře:
Okomentovat
Mockrát děkuji za milý komentář! :)