Je o skoro rok, co jsem se v neskutečném horku, s rostoucím bříškem a pomalu neschopná jediného kroku, vydala doslova oškubat jediný černý bez široko daleko kvůli výrobě sirupu.
Ten den s sebou nesl hodně a doslova se mi vryl do paměti.
Ty vůně, pocity, okolnosti kolem, radost, že jsem překonala sama sebe a pustila se do něčeho nového.
Když to tak čtu, zní to jako bych letěla do vesmíru.
Ale pro mě, vlastně nás, to byla opravdu velká věc :D ...
Zkrátka.
Když jsem tento rok ucítila kvetoucí bez, vybavila se mi ta krása loňského roku.
Aaach, ta vedra, těhotenství, narození Lili ...
A i když ten loňský byl dost nepovedený, prostě jsem si to tento rok zopakovala.:)
Gabriela*
Žádné komentáře:
Okomentovat
Mockrát děkuji za milý komentář! :)