Stránky

pondělí 7. listopadu 2016

Amélie/ pět měsíců


Zastavte čas!
Ještě měsíc a bude to půl roku. 
Půl roku od toho velkého, krásného dne, kdy k nám 'vklouzla'.


... a co je u nás nového?
Amélie dále pokračuje v programu 
"nic mi nesmí uniknout, zničit mámu".


To malé, spící medvídě se s příchodem zimy probudilo z letního spánku, kterým se teď nezdržuje déle, než patnáct minut.
Je skvělé, že ji stačí tak málo.
Tedy bylo by, kdyby po chvíli opět nevyžadovala šátek, kojení, uspávání na míči.
Náš den se tak točí převážně kolem snahy Liu uspat, nerozptylovat a doufat, že se probudí s dobrou náladou a vydrží vzhůru třeba jen o chvíli déle, než má ve zvyku. :)
...ale když je všude kolem tolik neobjeveného. ♥



Na začátku pátého měsíce se naučila poměrně hbitě převalovat z boku na bok. 
Vypadala legračně. Takový šestikilový brouček na krovkách. :))
Koncem  už zvládá překulení na bříško,  z pištění přechází na vřeštění, ze kterého nám praskají skleničky, umí už ze sebe občas vydat něco jako "ba", přitom bouřlivě gestikulovat. 


Ode dne, kdy se poprvé přetočila na bříško, zdobí ji nové náušnice.
Dlouho jsem váhala, zda jí je vůbec dát, ale nakonec ...
V případě, že Lia bude v šátku, aby se cítila bezpečněji a hned po 'zákroku' bude mít možnost uklidnit se kojením- asi nemusím psát, že touto nabídkou nepohrdla- náušničky nastřelit necháme.
Po e- mailové domluvě paní doktorka neměla  problém se šátkem ani s nenaočkovaným miminkem a já měla velkou radost.
Takže- olomoucké maminky, které víte jak to tu chodí s doktory, paní Zaoralová je pro tento případ moc fajn! :)
 Vše šlo rychle, s úsměvem, bez poznámek a Lia si zaplakala "jen" mezi nástřelem první a druhé náušnice. Při odchodu z ordinace už se na všechny zase usmívala. :)


Holčičky jsou pořád skvělé parťačky. 
Nejvíc mě baví rána.
...to se buď dojímám, nebo opravdu bavím.

Pár dní zpět, když jsme bojovali s posunem času, Amélie na nás povykovala a pištěla už před šestou ráno.
Lilinka spící, oči zalepené, sedne na postel a huhlá: 
"Achjo. Slyším nějaký dítě. Mami. Co to má být? Já slyším nějaký dítě! Ještě je tma, ještě nevylezlo suníčto."
...a spala dál.

Většinou se ale budí zárověň.
Pomazlí se, Lili zaleze k Amélii, já nakrájím jablíčko, které jim donesu do postele. Potom ještě chvíli pelešíme, povídáme si o tom, co se nám zdálo.
Ty dvě se přitom pořád tulí. Ach. ♥


Jídlo.
Psala jsem o jablkách, které "JIM" donesu do postele?
Jo!
Amélie má ohromnou chuť k jídlu. 
Ohromnou chuť objevovat, ochutnávat.
Nikdy bych nevěřila, že to nejde ukočírovat, rozptýlit její pozornost a upoutat ji něčím jiným.
Ona mi ukázala, jak moc je to nemožné. :-D
Mohla bych se na hlavu stavět, ale když někdo jí, nic jiného ji nezajímá.
Takže... abych ji neměla v jednom kuse v talíři, dostane sem tam do ruky kousek jablíčka, syrové mrkve nebo kukuřičné křupky, kterou si vesele slintá.
Spokojenost na všech frontách.
A ten klid a ticho! :))
Nevěříte? 
Koukněte na náš instagram- pobavíte se. :)


... díky vesmíru (?)!
Konečně ji baví a zajímají hračky, takže si občas dopřávám ten luxus- čůrání bez Amélie na břiše, čištění zubů aniž bych měla v puse i její prsty, ...
Oblíbené jsou opět pandy. 
Může do nich kousat a ony neprotestují. 
Štípat a škrábat. Ony neskučí. 
... ale nepohrdne ani kojícími korálky, šustící kontrastní knížkou nebo kusem dřeva.




Vlásky. Má vášeň.
Je kudrnatá, skorozrzka a hlavně...
Má je! ♥
Lilitka byla touto dobou téměř bez vlásků a dodnes nemůžu napsat, že bych ji mohla udělat první culíček. Vypadá to, že u Amélie se dočkám o něco dřív. A strašně se na to těším! 
Hihiii. 
To jak voní, šimrají pod nosem, když spinká,  vlní se, kroutí...♥

osmnáct týdnů

pět měsíců


♥♥♥
Těšíme se za měsíc.

4 komentáře:

  1. Slaďouš! A ty vlasy jsou super :-)
    Plně ti rozumím, Adélka ještě v roce byla úplnej holohlavec, prvních culíků jsem se dočkala až ve dvou letech. Až teď, v 27m vlasy pořádně začínají růst.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. U Lili se konečně taky začíná něco dít. Poslední dobou ji vlásky trošku houstnou. :)

      Vymazat

Mockrát děkuji za milý komentář! :)